Nový život - kapitola 2

21. listopadu 2018 v 14:56 | Aglája |  Vypovídej se
Kapitola 2.

Les

.....

Ty vado nene já to fakt udělala. Napsala jsem zprávu úplně cizímu člověku, který zřejmě vůbec nemá zájem se semnou bavit a nejspíš to pro něj všechno skončilo ve chvíli, kdy jsem odešla.
Je mi děsně, srdce se mi svírá, hlava mi třeští z alkoholu a únavy, ale musím už jít spát, zítra ráno vstávám v šest do práce a musím makat jako šroub.
Odpověď.
Nene onn napsal..
Bože co to je co píše, co píše. Já tomu nerozumím. ÁÁÁÁ
No nic stahla jsem si google překladač a tím se naše dopisování začíná :)
Z prvu to bylo jen klasické jo party byla fain, taky mě těšilo a bla bla... ale když mi napsal, zda bychom se druhý den mohli ještě sejít tak jsem vůbec netušila, co se stane.
Ráno jsem vstal jako obvykle do práce, odvesla synka do školky a celý den fungovala "úplně" normálně. Ovšem pár sms proběhlo a nakonec jsme se domluvili, že Matta i Dava vyzvednu v jedné hospodě ve vesnici vedle.
Byla jsem jako na trní a na čtvrtou jsem tam jela.
Když jsem je našla na zahrádce, otevřela se přede mnou otázka. Seděli na klasické lavici každý na jedné straně a mezi nimi stůl. Kam si sednu, kam si sednu, no ale zvítězila strana Matta a tak jsem si sedla vedle něj. Do té doby jsme se na vzájem ani nedotkli ani minimáln fyzický kontakt mezi námi neproběhl. Teď jsme seděli opravdu blízko a já cítila jeho horké tělo. Ale říkala jsem si to je prostě jen můj pocit a celkově to bylo to kupodivu úplně normální, dala jsem si nealko pivo a docela dobře jsme si všichni tři popovídali.
Asi za hodinu jsem je odvezla zpět k Aleně domů, večer měli odlétat zpět do Anglie a tak si museli ještě dobalit pár věcí. Matt si chtěl dát sprchu protože byli celý den v Praze a byli úplně spocení, ale já chtěla být s ním a tak mu říkám ať na to kašle stejně je vedro a za deset minut bude spocený úplně stejně, tak to nemá cenu.
Bylo děsně asi 36 °C a tak jsme se rozhodli, že půjdeme do lesa, tam je trochu chladněji.
Procházeli jsme se a snažili si povídat, jenže má znalost jazyka se za noc samozřejmě nezlepšila a tak to nebylo úplně snadné. Došli jsme až do slepé uličky a tak jsme museli zpět. Po cestě zpět jsme se zastavili v malé tůňce kde byl potok a celkově to tam bylo dost romantické. Matt se ke mě přvinul a políbil mě. A znovu a znovu a znovu... líbali jsme se jak šílení... bylo to krásné. Ale zároveň divné, věděla jsem, že za hodinu odjíždí zpět 1000 km daleko a já ho pravděpodobně již nikdy neuvidím, ale bylo mi to jedno.. líbala jsem ho se stejnou vášní a intenzitou jako on mě. Snažil se osahat celé mé tělo a já se moc nebránila, ale když se schylovalo ke svlékání a dalším věcem, řekla jsem ne.. Jak bych taky mohla říct, ano. Člověk, kterého znám asi tak dva dny a nevím o něm prakticky nic.. přece se s ním nevypím.
Nebo ano, ne ne ne nemůžu, ale můžu... no ... co teď ano, ne, ano, ne... NE definitivně NE.
Řekla jsem mu ať se nezlobí, ale já tohle nemůžu. Je úžasně milý a opravdu mě okouzlil, ale nemůžu se s ním vyspat, když ho prakticky neznám. Čekala jsem studenou sprchu v podobě naštvanosti a rychlý úprk domů...
On se ke mě však přivinul, políbil mě a objal. A pak řekl něco jako, že vše má svůj čas a když není dnes bude třeba jindy. Dál mě zasypával polibky, ale to už byla další půl hodina pryč a my museli jít zpět.
Bylo mi krásně a špatně zároveň. Líbal mě, držel za ruku, a jeho mužnost se vzdouvala v kalhotech.. bylo to něco co už jsem dlouho nezažila. Pověstní motýlci v břiše :)
Tenhle pocit by měl každý za život zažít alespoň jednou je to krása.
No jo ale co teď...? Odjede a je konec :(
Proč já do toho šla, akorát se trápím a budu.. ale asi to za to stálo... je to fain cítit něco jiného než smutek a prázdnotu.
Asi jsem se zamilovala ... ne to není možno po tak krátké době? ANO je to tak. Moje srdce se snaží vyskočit a být chyceno do jeho dlaní... ale na místo toho zoufale padá na zem... on je pryč.
Odejl, 1000 km.. CO BUDU DĚLAT?

......
 

Nový život - kapitola 1

21. listopadu 2018 v 14:30 | Aglája |  Vypovídej se
Kapitola 1.

Léto 2017 a jak jsem potkala Matta

Bylo 2.7.2017 a já jsem byla doma s mým synkem. Byla neděle a venku vedro, takže jsme se skrývali uvnitř domu, kde byl poměrně chládek.
Neměli jsme ten den nic moc na práci a tak jsme se tak nějak poflakovali. Cca ve 2 hodiny mi napsala kamarádka Alena, že u ní doma bude malé BBQ a jesli přijdu, ale já jsem byla znuděná a vlastně jsem nechtěla, ovšem můj synek Rádio, se chtěl vidět s Aleny synem Kylem a tak jsme se rozhodli, že tam půjdeme.
Ona mi Alena psala již den předtím, zda chceme jít na food festival do Prahy na náplavku, ale protože jsem byla jak už jsem řekla líná, tak jsme nešli. (ŠKODA)
Přišli jsme s Rádiem na BBQ a s tím přišel se mnou i můj tehdejší manžel. Ono my jsme byli vždycky trochu jiní a tak i když jsme byli manželé, tak už jsme spolu řekněme dva roky nežili a už vůbec jsme spolu nespali hoodně dlouho. Nicméně jsme stále chodili všude spolu jako normál rodina.
Dlouhou dobu nám nikdo nevěřil, že už spolu nejsme a je pravda, že někdy i teď lidé nevěří, že jsme rozvedení. Asi se od rozvedených párů čeká, že jsou permanentně v sobě a nemohou si na jméno přijít, ale u nás to tak není, ale to je jiný příběh.
Přišli jsme k Aleně a jako obvykle jsme si sedli dala jsem si kávu, víno a počala se zábava. Netušila jsem do té doby, že tam nebudeme sami. Nicméně více lidí více zábavy tak proč ne.
Byla zde Tonička s manželem Zdeňkem, trochu střeštěný pár (ode mě) starších lidí (nechci nikoho urazit 55+) a dvě další osoby. Kamarádi Aleny manžela z Anglie. Dave a Matt. Davovi bylo asi 25 a Mattovi okolo 40.
Vzhledem k tomu, že moje zkušennosti s angličtinou byly sice dlouholeté (cca 15 let) ale vždy jen těžce teoretické a vlastně jsem nikdy ani s žádným rodilým mluvčím předtím nemluvila, když nepočítám Aleny manžela, jenže to je něco jiného. Za prvé proto, že je to Ir a ne Angličan, takže jsem mu nerozuměla vůbec a za druhé on mluvil strááášně rychle takže i kdybych chtěla tak to nedám dohromady. No a moje reakční doba? Dříve než jsem si přeložila co říká, zamyslela se nad tím co odpovědět a našla slova jak to říct, hovor se již mílovým krokem přesunul z předkrmu na desert, takže jsem byla takříkajíc naprosto mimo mísu.
No nic....
Jak mi neaglofonní říkáme... víno je univerzální překladač, tak jsem se trochu napila, nalila a šlo to.
Co musím předeslat hned na začátku, Matt mě zaujal tím, že byť věděl, že neumím kváknout ani nic, tak se strašně snažil si se mnou povídat. Nicméně, já byla vdaná on ženatý a můj manžel byl se mnou na této párty, takže jsem ani já ani Matt nijakým způsobem neřešili nějakou naší vzájemnou přitažlivost.
Pravdou je, že již tehdy mě zaujal, možná proto, že jsem měla tzv. dvojku na žíle, ale taky proto, jak už jsem řekla, snažil si povídat jak se mnou tak s manželem i když veděl, že anglicky nemluvíme.
Párty se ubírala docela dobrým směrem, hodně zábavy a povídání a když se den nachýlil k večeru bylo na čase se rozloučit a jít domů. Byla jsem z toho nějak rozladěná, protože takovouhle zábavu jsem dlouho nezažila. Nicméně byla neděle večer, popili jsme dost a druhý den do práce a tam mě čekal opravdu obtížný den, protože jsme měli účetní uzávěrku.
Příšli jsme domů a proběhlo klasické kolčko koupání, zoubky, pohádka spinkat. Když už jsem končeně ulehla do postele, byla jsem tak unavená, že jsem myslela, že usnu ve vteřině, nicméně mi to nedalo a říakal jsem si .. co si takhle tu chvilku štěstí a zábavy trochu prodloužit.
Našla jsem si Matta na Facebooku a napsala jsem mu jen jednu jedinou zprávu......"Opravdu mě moc těšilo".
.... tahle kraťoučká zpráva zěnila můj život od základu a rozhodla o mém dalším osudu....
......

Kam dál

Reklama